Co nového?
Stále se máme dobře. Již známe nějaké místní obyvatele a dostáváme od nich spoustu cenných rad. Po pracovní době, také občas stihneme navštívit některé z turistických Káthmandských míst. Na tyto místa se ovšem chystáme vydat znovu, nejlépe za ranního úsvitu, kdy tu ještě nebude žádný turista, tak jako ve dne. Bydlíme v místě nazývané „Gongabu“. Je to neturistická část města, to bude určitě důvodem toho, že jsou téměř všude překvapení naší přítomností.
Není tu dne bez rýže. Vždy je rýže na oběd, spolu s nějakou velice pálivou omáčkou, nebo stejně pálivou zeleninou. Mimo rýži jsou také častým pokrmem luštěniny. V blízkosti našeho hotelu jsme objevily malé občerstvení, kde ve velikém kotli pečou čapáti, neboli nepálský „roti“. Teplé, vytáhle z podivné pece jsou výtečné, a ještě ke všemu levné! Jedna stójí 5 rupií, čili našich asi 1,2kč.
Na praxi chodíme do Fair Tradové nevládní neziskové organizace Folk Nepál. Účastníme se zde dění v kanceláři, v obchůdku a také navštěvujeme producenty, kteří dodávají vskutku nádherné tradiční nepálské zboží do místníhé obchůdku, či pro export. Před námi jsou v Káthmandú ještě minimálně 3 podobné organizace, proto se setkáme ještě s mnoha producenty a projekty na podporu lidí.
Snažíme se učit nepálsky a občas se tím i bavíme, je to tolik rozličný jazyk, než ten náš.
Do organizace se dopravujeme místními malými dodávky, či autobusy, kde ulovit místno pro dvě nohy, na kterých běžně stójíte je někdy velice obtížné.
Každé ráno nás z ulice probouzí hluk a vůně vonných tyčinek z malé uličky, nad kterou máme okno. Pokud zrovna v ranních hodinách jde elektrický proud, vstáváme za doprovodu hlasité nepálské hudby. Kdo má ke spánku rád klid a ticho, mnoho by tu nenaspal. Nám dvěma to naštěstí nevadí.
Zdravíme vás z daléké země z Káthmandského údolí a všem vám přejeme pohodové dni!